Reklama
 
Blog | Richard Händl

Test otužilosti

Jsem dost otužilý tom slova smyslu, že jsem schopen vlézt do vody mající třeba 2 stupně nad nulou. A žádný přitom problém není. Otužování se věnuji asi šest roků. Nebaví mě ale plavat, a proto ať je voda studená nebo teplá, skočím do vody (z lodi) a plavu 50 m tam, a 50 m zpět. Víc ne. Nevěděl jsem tedy, jak dlouho ve studené vodě vlastně vydržím.

Až ten uběhlý víkend.
Na Slapském jezeře momentálně jde hladina z technických důvodů dolů (možná i o tři metry). Můj kamarád kapitán si řekl, že toho využije. Postaví loď na kýl, zašprajcuje jí, a až voda opadne, tak se mu obnaží celý trup lodi a on na té části, co běžně je pod vodou (pod vodoryskou), udělá údržbu. Vystříká wapkou a natře speciální barvou. Je to pro něj velmi výhodné, protože má jachtu 11.5 m dlouhou a sedm tun těžkou. Tu dávat na údržbu spodku lodi ven z vody, není jen tak.
Nabídl jsem se sám ke spolupráci. On ví, že se otužuji, a tak mě požádal, abych mu pod vodou tu loď, již stojící kýlem na dně něčím nepodepřel. Myslel tím pod hladinou.
Voda měla (podle údajů Povodí Vltavy) 14.3 stupně.
No, tak jsem s větším či menším úspěchem podkládal, šprajcoval, a podobné kousky. Archimédův zákon stále funguje, to mohu ubezpečit. Když se potopíte i s jenom krátkým prkýnkem, tak jen strčíte hlavu pod vodu, už vás to vynese nad hladinu.
Měl jsem vodu tak po ramena, a stále jsem se musel potápět.
Samozřejmě, pro nás „otužilce" je taková voda kafe. Když jsem tam vlezl, bylo to tak. To znám, – normálka. Ale na jak dlouho? Práce trvala skoro přesně 15 minut. Všechno bylo O.K. Až poslední dvě minuty jsem začínal cítit, že prochládám.
Když jsem vylezl, bohužel nesvítilo slunce. Osušil jsem se a oblékl, nicméně jsem byl roztřesený a klepal se zimou. Po jednom čaji s rumem a dvou bez, jsem byl rozehřátý a v pohodě. Test skončil. Už vím, jak je to se mnou ve vodě (14.3) za čtvrt hodinky.
Pamatuji se matně, když jsem dělal kapitánské zkoušky, že nás ve zdravovědě učili, že když člověk spadne přes palubu do studeného moře (myslím, že do 10 stupňů), tak zemře na podchlazení přibližně za půl hodiny. Samozřejmě za předpokladu, že člověk nebyl připraven na to, že tam spadne (nemá neoprén apod.) Zároveň nám bylo řečeno, že ten čas jale e individuální, jak kdo rychle zemře se pozná až podle toho, kdy skutečně zemře. No, tak jsme se nasmáli.
U mě to samozřejmě na smrt ani zdaleka nebylo, to mé prochladnutí nebylo ve vodě ještě ani moc nepříjemné. Při představě, že bych tam měl být ale dvakrát tak dlouho, – no, to nevím. Podotýkám ale, že jsem byl nahý. Když člověk spadne do vody oblečený, je na tom prý o 50% lépe.
Výsledek testu je uspokojivý. Kamarád mě obdivoval, protože ten se klepal víc jak já, a to byl ve vodě deset minut. A měl ji jenom po kolena.

Reklama