Důvodem tehdejší změny bylo to, že obci Pražské byla vytčena novým způsobem dvojí působnost, což platí od té doby dodnes.
První působnost byla tzv. přirozená,- což znamenalo, že prováděla věci, které mohla sama obec v jejím (vlastním) zájmu provádět. Tedy cesty, kanalizaci, veřejný pořádek a jiné. O to se staral sbor obecních starších a jeho výkonný orgán městská rada.
Ta druhá měla charakter působnosti přenesené. To znamenalo obstarávání určitých úkolů, které obci Pražské svěřil stát. Ty vykonával a měl ve své působnosti magistrát. Ten se tak vlastně stal politickým úřadem I. instance. V případě nové reformy se jednalo zejména o policejní službu.
Známe dobře ze současnosti, že každá byrokratická reforma se zaklíná slovy prospěšnost a úspora. Samozřejmě, opak je většinou pravdou. Tehdy se zaklínalo slovy prospěšnost a nutnost. Úspora nebyla nutná zdůrazňovat, protože šetrnost a hospodárnost v tehdejší době byla druhou přirozeností.
Proto také, byť tehdejší reforma přinesla zvýšení počtu míst kancelistních míst, jak se tenkrát říkalo, jednalo se o celých 41 úředníků, ano,- slovy čtyřicet jedna na celou Prahu. Je sice pravda, že tehdejší samotná Praha bez předměstí měla zhruba 200 tisíc obyvatel, nicméně i z tohoto hlediska je to dle dnešních měřítek zanedbatelné číslo.
Podstatná část tohoto úřednictva byla vyčleněna jako dozorci, což znamenalo něco jako velitelé policejních okrsků. Ti měli na starosti všeobecný policejní dozor, dozor na trzích, dozor nad živnostmi a jejich kontrolu a spolupůsobnost při vybírání daní a městských důchodků. Povinností dozorce bylo bydlet v přikázaném okresu (např. Staré Město mělo tři okresy), což by dnes bylo více než vítané.
Místo dozorce bylo velice žádané a vážené, takže se dokonce hlásili aspiranti na tuto funkci, kteří praktikovali ve službě, jako výcvik dozorčí služby. Tuto službu vykonávali zadarmo, až do složení zvláštní zkoušky, a navíc mimo úřední čas, což znamenalo prakticky stálé noční služby. Úřední čas byl tehdy stanoven od 8-12 a od 15-18 hodin.
Jen tak na okraj. Míra byrokracie, velikost státních resp. veřejných rozpočtů, ve srovnání dneška a doby před jedním stoletím, se dá dobře vyjádřit datem dnem daňové svobody (je to datum, kdy lidé v daném roce přestanou pracovat na stát, a od té doby je veškerý výdělek pouze jejich). Je to samozřejmě obrazné matematické vyjádření).
Před deseti léty jsme pracovali pro nutný chod státu od 1.ledna do 7.června. Loni to bylo (dle Patria finance) do 21. června, a letos se očekává snížení data o čtyři dny. Je to kvůli daňovým změnám platných jiř v tomto roce, tedy na 17. června. Před sto léty se uvádí odhady, že byl den začátku daňových prázdnin někdy v únoru.
A pak že bylo Rakousko-Uhersko zkostnatělá byrokratická monarchie.