Ta úloha není splnitelná naprosto jednoznačně neboť, jak už to bývá, dějiny zejména starší jsou vždy neúplné, a tedy mají úplně prázdné nebo rozmazané listy i v tomto případě.
Vždyť my nevíme ani kolik panovnic jsme vlastně měli. Počítám-li dobře bylo jich padesát čtyři, tedy těch o kterých se to dá s jistotou tvrdit. Dále nám visí ve vzduchu přibližně sedm dalších, z nichž u některých se domníváme, že možná známe jméno, u jiných původ, a u ostatních nic. Je pochopitelné, že u těchto panovnic váha informace o počtu jejich dětí tomu bude odpovídat.
Je nutno uvést ještě na pravou míru jejich označování. Ačkoliv se tyto ženy běžně nazývají panovnice, ve skutečnosti vladařkou byla jenom jedna z nich, populární Marie Terezie, která byla skutečnou českou královnou-panovnicí. Ty ostatní byly jenom manželkami panovníka. Dokonce ani když občas některé z nich vládly, jako regentky za své nedospělé syny, stále to ještě nebyly panovnice. Země prostě v té době neměla vládce.
Dokonce někteří jazykoví puristé tvrdí, že i hodnosti jako kněžna, královna či císařovna jim nepřísluší, ale měly by se nazývat pouze králová nebo císařová (u manželky knížete se to ani neodvažuji napsat!) podle vzoru, paní doktorová, paní generálová, paní oficiálová a tak podobně. Ostatně známe, a dodnes existují názvy královských věnných měst, jako Hradec Králové, Dvůr Králové. My si toho ale nebudeme všímat, a budeme používat tradiční názvosloví.
Nyní se konečně můžeme vrátit k našemu tématu: – Která z našich panovnic byla rekordmankou v daném oboru?
Přes uvedený nedostatek pramenů z nejstarších dob, můžeme takřka s jistotou tvrdit, že pořadí na prvních třech místech to nijak neovlivní.
Na prvním místě v počtu narozených dětí byla?,- Ano, hádáte správně. Byla to již výše uvedená Marie Terezie z rodu habsburského (*1717, +1780), která byla, jako panovnice, českou královnou. Přestože se nazývá císařovna Marie Terezie, nebyla jí jako panovnice. Císařovnou byla pouze jako manželka panovníka, císaře římsko-německého Františka I. Lotrinského.
S ním také Marie Terezie měla během osmnácti let celkem šestnáct dětí. Pět synů, a jedenáct dcer.
Na stejném místě se ovšem umístila (daleko méně známá), její snacha Marie Ludvika (*1745,+1792), která pocházela z rodu španělských Bourbonů. Ta byla manželkou císaře a krále Leopolda II., tedy syna Marie Terezie. S Leopoldem měli také šestnáct dětí. Z hlediska dynastie měli důležitých dvanáct synů, a čtyři dcery. Těchto šestnáct potomků, bylo narozeno během sedmnácti let, čímž vlastně svou tchyni překonala. Možná by bylo vhodnější dát na prvé místo Marii Ludviku, neboť měla více synů, což v těch dobách byl docela zásadní ukazatel, ale budiž.
Na místě třetím, je v této „tabulce" opět Marie Terezie, ovšem s přídomkem Neapolská (*1772,+1807), také z rodu španělských Bourbonů. Ta byla vnučkou Marie Terezie (té první), což znamenalo, že když si vzala za manžela pozdějšího císaře a krále Františka II.(I.), který byl také vnuk Marie Terezie, vzala si vlastně svého vlastního bratrance. Také to podle toho vypadalo. Měli spolu sice dvanáct dětí, které se narodily v průběhu sedmnácti let. Z tohoto počtu, však čtyři potomci zemřeli ve věku do pěti let, a na následky posledního porodu, zemřela také Marie Terezie Neapolská.
Je zajímavé, že v průběhu více jak jedenácti set let dlouhé historie českých panovníků, jsou tyto rekordmanky narovnány ve třech po sobě jdoucích generacích.
Tato plodnost u nich byla možná reakce na trauma, které si habsburský rod užil po jeho vymření po meči (císařem Karlem VI.), kdy poprvé a naposled, nominálně i skutečně, vládla u nás (ale i v Rakousku a Uhrách) žena, zmiňovaná na prvním místě našeho žebříčku,- tedy Marie Terezie, zakladatelka habsbursko-lotrinské dynastie.
Jen na okraj, tato dynastie díky hlavně těmto třem ženám, má dnes různě po světě stovky přímých potomků, a rodu tak nehrozí v nejbližších staletích vymření.
Jenom vládnout jaksi nemají kde!
Blog | Richard Händl