Reklama
 
Blog | Richard Händl

Přemyslovci a genetika

V poslední době se objevují časté zprávy o průzkumu prvních Přemyslovců pomocí genetických testů. Mám zprávy, že se zhruba už rok a půl na Hradě ve zbudované laboratoři zkouší genetické testy na kostrách ze stejné doby (tedy zhruba tisíc let starých) jak to funguje, protože kosterní pozůstatky z tak vzdálených dob jsou mnohačetně kontaminovány, a je tedy složité, určit správnou genetickou analýzu. Nicméně, v červenci tohoto roku se mělo začít už naostro, přímo s pozůstatky našich panovníků.

Tato věc je opravdu velmi významná, a mohla by doplnit naše historické vědomosti tak, že dřívější závěry historiků považované za definitivní mohou být opravované. Ono se totiž o těchto časech, tedy asi od roku 880 do 1035 ví z písemných pramenů opravdu málo, ve srovnání s dobami pozdějšími. A přitom se jedná o historické období pro nás zásadní, vždyť se je to doba zrození našeho státu.
Vedoucím tohoto výzkumu je RNDr. Daniel Vaněk, který dříve pracoval v kriminalistickém ústavu a později na průzkumech kosterních pozůstatků respektive určování jejich totožností (pomocí DNA) z hromadných hrobů v bývalé Jugoslávii.
Napřed bude dobré si ozřejmit o jaké pozůstatky, a čí se jedná:
Tedy, – jde celkem o 8 mužských kosterní pozůstatků prvních sedmi generací přemyslovského rodu, včetně 6 (přivdaných?) kněžen, a také 5 dětí.
Nové metody určování DNA na rozdíl od dřívějších umožňují, mimo jiné, zjistit příbuznost v mužském rodě (pouze, tedy nikoliv ženskou posloupnost) včetně stupně příbuzenství, tedy otec – syn, bratr – bratr, a podobně. To znamená, pokud víme určitě o některých kosterních nálezech, komu patří, mohli bychom se tak dopracovat k určení všech (možná!) ostatních.
Jaká je situace s určením totožnosti jejich pozůstatků dnes? Naprosto nepřehledná, chaotická, kdy jednotliví účastníci historického, či archeologického bádání si razí své teorie, vždy po několika létech nové, a zároveň zpochybňují teorie svých kolegů (protivníků).
O které členy panovnické rodiny se tedy jedná?
Napřed si upřesněme panovníky (tedy ty nejstarší Přemyslovce), jak šli po sobě:
Bořivoj I. manželka Ludmila
Spytihněv I., neznámá manželka
Vratislav I., manželka Drahomíra
Václav I. Svatý, možná manželka
Boleslav I. Ukrutný, manželka Biagota a možná ještě nějaká jiná
Boleslav II. Pobožný, manželka Emma (měl manželek ale určitě víc)
Boleslav III. Ryšavý
Vladivoj
Jaromír
Oldřich, manželka Božena (předtím ale byl s největší pravděpodobností také ženatý s jinou)
Břetislav I., manželka Jitka Svinibrodská
Vidíme, že těch panovníků bylo jedenáct, a máme jenom osm mužských kosterních pozůstatků.
Boleslav III. Ryšavý zemřel ve vězení kdesi v Polsku, a dá se s určitostí říci, že nebyl převezen zpět na Hrad, aby zde byl pohřben.
Kníže Vladivoj zemřel se vší pravděpodobností v Praze, ale není jisté v jakém příbuzenství byl k ostatním Přemyslovcům. Nicméně, jako kníže by na Hradě asi pochován být mohl. Pokud ano, tak nám dvě mužské kostry chybí. Které?
V současnosti se dá říci, že je respektováno určení těchto panovníků, respektive jejich kosterních pozůstatků:
Spytihněv I. + jeho neznámá manželka
Vratislav I.
Václav I. Svatý
Břetislav I.
Dále je ještě jistá (skoro jistá) kněžna Ludmila, manželka knížete Bořivoje I. a Jitka Svinibrodská, jako manželka Břetislava I..
V čem jsou tedy problémy? Naprosto si nejsme jisti, které ostatky patří knížatům Bořivojovi I. Boleslavu I. a II.. A jenom částečně jsme si jisti Oldřichem a Jaromírem.
U ostatních čtyř kněžen je to stejné. Nevíme, které ostatky patří ke kterému jménu, ba dokonce nevíme ani, jestli ta jejich jména nejsou úplně jiná.
Z toho je vidět, že pokud by se podařilo určit ke každému ostatku jméno (nebo aspoň přesné příbuzenství) člena přemyslovské rodiny, dostali bychom (kombinacemi) daleko pravdivější určení například jejich dožitého věku, Dokonce bychom se mohli dočkat opravdových překvapení typu syna Svatého Václava se jménem Zbraslav, či manželky některého z Přemyslovců, například anglické princezny Adivy, a další možnosti jsou na snadě. Možná by nastalo opravování naší historie, zejména její datace.
Asi se nedočkáme (aspoň u těchto prvních Přemyslovců) senzačních odhalení, příkladně, že nebyli pokrevními syny svých otců. Aspoň to vyplývá ze všech dosavadních antropologických i serologických výzkumů, že pokrevní příbuznost této linie Přemyslovců byla zachována.
Pro výzkum dalších potencionálních příslušnících přemyslovského rodu, jsou ještě i jiné ostatky dalších možných příbuzných:
Sv. Vojtěch Slavník je také na Pražském Hradě (Přemyslovci byli s největší pravděpodobností v nějakém příbuzenském vztahu se Slavníkovci).
Dále jsou kosterní pozůstatky tzv. Bojovníka, nalezeného na významném místě na III. hradním nádvoří Pražského Hradu, pocházející z dob před Bořivojem, prvním historickým knížetem.
Protože existuje teorie o rodinném spojení Mojmírovců a Přemyslovců. Bylo by dobré zaměřit genetický výzkum i tímto směrem.
V letech 1959-62 Uherské Hradiště – Sady v přistavěné kapli v hrobce č. 12/59 nalezena kostra (značně porušená).
Napřed byla označena, jako kostra mladé ženy, a bylo operováno s tím, že by se mohlo jednat o Svatožizň (manželka? Svatopluka I.). V roce 1983 E. Vlček naopak zjistil, že se jedná o muže 45 – 50 let starého. Při porovnání s knížetem Bořivojem (hrob K1) byla zjistěna serologická shoda a některé další detaily, z nichž nejdůležitější je nápadně dolů skloněný zvukovod, což je velmi vzácné. Dle způsobu pohřbu (sarkofág, okovaná rakev, významné místo, to byl bezesporu někdo významný z posledních desetiletí 9. století.
V Mikulčicích se ve zděné hrobce č. III. dle způsobu pohřbu našly pozůstatky významné ženy, a hrobka č. XVI, značená jako hrob č. 580 byl nalezen muž (s mečem nebo dýkou) z něj je ovšem pouze zachována kost loketní.
Také je ještě nutno připomenout mohylu neznámé kněžny v Želénkách, která je pravděpodobně velkomoravského původu
To není vše. Jsou ještě další nalezené knížecí hroby s ostatky, které by alespoň svým současným časovým určením, mohli mít nějakou rodinnou spojitost s Přemyslovci (například Kolín).
Vypadá to, že je vše na nejlepší cestě, jak se dozvědět něco nového o nejstarších dobách našeho státu. Jenže!
Komise Akademie věd, která rozhodovalo o přidělení grantu na tento výzkum, se nečekaně rozhodla peníze nepřidělit.
Je důležité k tomu dodat, že výše uvedená komise nebyla skupinou přírodovědců – biologů. Naopak, byla to komise historiků, která rozhoduje o penězích pro historické bádání. Proč asi? To je výsledky nezajímají?
No, mám zprávy, že RNDr. Vaněk, který má svoji laboratoř na Hradě vybudovanou v Archeologickém ústavu Akademie věd, se nevzdává, a bude o grant žádat znovu. Uvidíme, musíme si ale nějaký ten čas počkat.

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama