U takového Husa je to horší. Co asi by musel dotyčný člověk udělat, aby se tak jmenoval? Však také ve zmiňovaném telefonním seznamu není Hus mužského pohlaví ani jeden. Pro úplnost, dam Husových je tam devět, což není nic divného neboť víme, že Husové umírají předčasně. – Pochopitelně, nejapný žert, ale nemohl jsem si jej odpustit.
Ti výše uvedení Žižkové a další spousty po světě, mají to jméno po Janu Žižkovi z Trocnova jenom jako. Nicméně jsou tu dodnes, možná k velkému překvapení lidé, kteří mají příjmení Žižka skutečně proto, že jsou příbuzní slavného vojevůdce, a nejen to, mohou užívat hodnost a predikát – rytíř, a z Trocnova!
Jak to tedy je:
Když vojevůdce Jan Žižka z Trocnova zemřel v roce 1424 u Přibyslavě, ví se, že z jeho rodiny byli naživu tito příbuzní; -jeho bratr Jaroslav, který padl roku 1428 při obléhání Bechyně (v druhé verzi byl popraven v Budějovicích), dále sestra Anežka, která zdědila v Praze dům (1429) po jejich tetě. Jan Žižka měl také dceru jejíž jméno je neznámo, avšak ví se, že si vzala pravděpodobně Ondřeje z Dubé, Žižkova spolubojovníka.
Zda měli bratři Jan a Jaroslav další děti, tedy zejména syny není známo, nicméně je to možné, protože známe zprávu o nějakém rytíři Janu Žižkovi, který se s manželkou Barborou v roce 1450 zakoupil v Praze.
Dále známe Adama Žižku z Trocnova, který zastával úřad městského písaře v Kolínci u Klatov, dokonce se tam v roce 1591 zakoupil, a žil tam ještě roku 1622.
Potom je znám až válečník Matěj František Žižka, který sloužil u polního dělostřelectva a padl v boji s Turky u Vídně, roku 1683.
Pro rodovou historii byl důležitý Matějův vnuk Jan Maxmilián Žižka, neboť získal rodině opětné povýšení do rytířského stavu (17.2.1735) s tím, že smí užívat predikátu z Trocnova, přesto, že nebyl shledán dostatek důkazů pro přímou rodovou posloupnost.
Ironií dějin je, že ve zdůvodnění tohoto povýšení, mu císař římský, král český a uherský etc. Karel VI. potvrdil, že „příslušníci jeho rodu vždy věrně sloužili Bohu a císaři, a že se více než dosti vyznamenali v dějinách Království českého (jaká to tedy byla „doba temna")."
O věrném sloužení Bohu u slavného vojevůdce nemůže být pochyby, ovšem o věrné službě císaři, by Zikmund Lucemburský mohl vyprávět své. Však císař Karel VI. myslel osoby Matěje a Maxmiliána Žižkových, i když souvislost se slavným vojevůdcem se nemohla nenabízet.
Tento Maxmilián Žižka byl povýšen do říšského rytířského stavu, a teprve když se zakoupil na statku Bílá Lhota na Olomoucku, byl mu v roce 1747 propůjčen inkolát v Českém království a potvrzen erb. Je to kuriózní, ale znamenalo to, že teprve od této doby byl úředně šlechticem českým, předtím byl šlechtic pouze z hlediska římsko-německé říše.
Mimochodem, Trocnovští dostali od císaře jiný erb než byl původní (s motivem raka) a to sice; štít křížem na čtvero polí rozdělený, I., a IV. pole modré, s trojí stříbrnou dvojitou lilií, II., a III. pole zlaté s nakročujícím medvědem. Na klenotu je rytíř s mečem.
Zakoupená Bílá Lhota byla jediným statkem, který novověcí Žižkové z Trocnova kdy měli, a i tento majetek, už zmíněný Jan Maxmilián, musel pro zadlužení prodat. Zdá se, že hromadění majetku v rodině opravdu není tradicí. Vždyť sám jednooký vojevůdce měl při své smrti pouze hrádek či spíše tvrz Kalich (Trocnov mu už nepatřil). Ten za pár let po jeho smrti nechal císař Zikmund zbořit. Přitom Žižkovi během jeho veřejného vystoupení muselo, obrazně řečeno, projít rukama velké množství peněz a majetku.
Za to bylo tradicí, že i další mužští potomci byli většinou vojáci, dnes bychom řekli z povolání. Tím už se dostáváme pomalu k současnosti.
Poměrně nedávno (v roce 1996) zemřel Jan Vladimír Jakub František, rytíř Žižka z Trocnova, jehož osud je přímo symbolem doby pro minulé století u nás. Narodil se za Rakouska-Uherska v dalmatském Zadaru. Po roce 1918 se rodina přestěhovala zpět do vlasti, a mladý Jan vystudoval (jak jinak) Vojenskou akademii. Jako důstojník československé armády byl po Mnichovu demobilizován, a aktivně byl zapojen v odboji. Účastnil i Pražského povstání, a po válce opět vstoupil do nové armády. Absolvoval Vyšší jezdecký kurz, a po té vyučoval jízdu na koni na Válečné škole v Praze.
Po únoru čtyřicátého osmého roku byl z armády vyhozen (jako štábní kapitán), a později zatčen a pod záminkou odsouzen. Naštěstí pouze k degradaci a 13 měsícům vězení. Kdo z pánů čtenářů byl na vojně, tomu musí znít naprosto absurdně sdělení, že Jan Žižka z Trocnova byl vyhozen z armády, z té armády, jenž se jeho jménem zaklínala a jeho postavu jako symbol neustále používala!
Trest, který našeho Jana Žižku stihl mu bylo prodloužen ještě o dva roky nucených prací. Poté pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1971 v dělnických profesích.
V současné době žije jeho manželka Vlasta (rozená Vodičková), dcera Blanka a syn Jan (jak jinak) s rodinami. Tento syn Ing. Jan Jindřich František Vladimír Žižka absolvoval stavební fakultu, a byl mimo jiné také jezdeckým mistrem republiky ve skoku. V současnosti je předsedou, a to je docela paradox, sportovního klubu se jménem TJ Žižka Praha, tedy sportovního oddílu, který se zabývá především jezdectvím. Právě on je tedy v současné době hlavou Trocnovských.
Nicméně o další generaci je také postaráno. Jeho syn, Jan Žižka ml. promoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy, a je v současnosti zubním lékařem.
Zajímavostí je, že z této rodiny je také známá krasobruslařská dvojice sourozenců Marie a Otty Jelínkových (jejich maminka Jarmila Alžběta byla rozená Žižková). Otto Jelínek (Jelinek) byl později ministrem sportu v kanadské vládě, a v současnosti žije v Česku, kde působí jako finanční poradce. V rodinných vazbách je přímým bratrancem nynější hlavy rodu.
Napadá mi, že jsem slyšel Ottu Jelinka ve veřejném vystoupení v televizi, kdy na přímý dotaz, zda jako bývalý kanadský politik by nechtěl vstoupit i do české politické arény sdělil, že jej to sice láká, ale pro ne úplně dostatečnou znalost jazyka (a možná i z jiných důvodů) prostě nechce. Bylo by možná zajímavé, jaké preference by od voličů dostal po sdělení národu, že je z rodiny vojevůdce, – Jana Žižky z Trocnova!
Blog | Richard Händl