Komentáře: Bohém – syfilitik

Od: Richard Händl

Richard Händl — Fri, 09 Jan 2009 09:02:16 +0000

S těmi archívy máte pravdu,
tam se pouštím jen občas, když mám pro mě opravdu zajímavé téma. Navíc, to mají dělat historici, jsou za to placeni.
Já mám docela silnou stránku v hledání souvislostí, tam mi občas něco napadne, co třeba jiného zatím. Několik takových už mám, a historiky štve, že na to nikdo nepřišel přede mnou. Rozumějte, třeba se nejedná o prokázanou skutečnost, ta se vzhledem k málo dokladům už asi nikdy neprokáže. Nicméně jsou na stejnou událost různé teorii, z toho třeba jedna převládající, a já přišel na jinou, která se v průběhu věků zatím neobjevila, a přitom argumenty pro ní, mám silné.
Přeji hodně úspěchů s tím vaším tématem

Od: Pavel P. Ries

Pavel P. Ries — Thu, 08 Jan 2009 15:02:26 +0000

S Ottou souhlas,
nedám na něj dopustit, nic méně dají se v něm najít mezery, vzniklé tím, že ti, rozhodně odborníci na slovo vzatí, kteří ho tvořili, neměli k té či oné události všechny dostupné informace. Například ohledně knížat z Minstrberka jen málokdo z našich historiků si dal tu práci, aby prozkoumal polské archivy, a když, tak to rozhodně nebylo nijak hloubkově. Oni historici vůbec rádi od sebe opisují a pak seriózně uvedou prameny. Příliš se již nezajímají, že mnohdy opíší i chyby. Často jsem se s tím setkal, neb jako dokumentarista jsem holt ten hnidopich, který si rád do archivu sedne, a to pak zjišťujete věci. Koneckonců historikům už v této věci dával na prdel Ivanov a velmi ho za to neměli rádi. Ono to totiž stojí hodně času a finančně je to zcela neefektivní. Časem chystám, článek, kde jedno takové své pátrání popíšu, kdy mi prošlo rukou na 7000 listin a nad zjištěnými fakty se historici pěkně ošívají – ale fakta jsou fakta, ty jen tak ze stolu nesmetou.

Od: Richard Händl

Richard Händl — Thu, 08 Jan 2009 09:32:12 +0000

S tou Wikipedií máte pravdu,
však ono se to časem zlepší (doufejme). Ale Otta je špička, dělali ho nejlepší odborníci své doby. Pokud Otta dnes nemá v něčem pravdu, tak je to tím, že to bylo překonáno novými výzkumy.
Jinak, jak vidno, vaše výtka, že zde to má jinou úroveň než v History? No, kdyby se tady většina lidí zajímala o historii, tak by se dalo psát odbornějším slovníkem, řešit detaily atd.. Není tomu tak. Buďme vděčni, že nás berou aspoň tak, jak nás berou.
K té History:
Ano příklady, které uvádíte jsou odstrašující, ale přesto, nekupují si jí lidé „bleskoví“. Ti totiž nic jiného než Blesk neznají. Prostě History vyhovuje (buhužel) trendu a poptávce, bez které by se žádný časopis neprodal. Nicméně, pokud si odmyslíte, senzacechtivost, bombastičnost, rozbitou grafiku a další, o té historii se tam píše, a něco z toho lidem v paměti utkví.

Od: Pavel P. Ries

Pavel P. Ries — Wed, 07 Jan 2009 21:02:05 +0000

To: Richard Händl III
Poděbradské statky vyměnil v r. 1495 Jindřich starší s králem Vladislavem za olešnické knížectví. Myslíte si, že by si kníže Jindřich dovolil s králem vyměnit majetek, který by mu právoplatně nepatřil?
Informaci o uložení ostatků Hynka do knížecí hrobky farního kostela v Kladsku, kam byly přeneseny v r. 1558 (nejsou tedy dnes u františkánů, jak uvádíte) mám od Aeluriuse, Glaciographia, str. 468.
Nuže, své zdroje jsem tedy uvedl a upřesnil. Posuďte sám, do jaké míry jsou věrohodné. 1 když si Otova slovníku lze vážit, jako skvělého encyklopedického díla, bral bych některá jeho sdělení s rezervou. S mnohem větší rezervou bych potom bral internetovou Wikipedii, zvláště její českou mutaci.

Od: Pavel P. Ries

Pavel P. Ries — Wed, 07 Jan 2009 21:00:52 +0000

To: Richard Händl II
Syn Matyáše Jan se po otcově smrti pokusil uplatnit nárok, ale zřejmě bezvýsledně – viz existence závěti. Proti říšským knížatům a právoplatným synům českého krále, byl Matyášův levoboček o dost níže. Umím si docela dobře představit, vzhledem k situaci v zemi, kdy byl Korvín Jiřího syny považován za uzurpátora, který napadl zemi bez vyhlášení války a kterému vlastně u Vilémova jejich otec daroval život po drtivé porážce, že takovou listinu, byla-li nějaká, považovali za cár papíru! Zvláště v souvislosti, kdy Matyáš nedodržel svůj slib daný Jiřímu, že opustí zemi a věrolomně se nechal katolickým panstvem korunovat na českého krále. Korvína nenáviděli až do jeho smrti za to, že donutil slabocha Vladislava ke smlouvě o dvojím českém králi. Levoboček Matyáše musel tedy pro ně být párou nad hrncem – parchant jejich kdysi zrádného švagra.
O nárocích Korvínova syna na Poděbrady se zmiňuje pouze Otův slovník naučný (díl XVII.,str.396-397). Ano uvádí to, co máte zřejmě odtud, že se Hynek po bo

Od: Pavel P. Ries

Pavel P. Ries — Wed, 07 Jan 2009 21:00:13 +0000

To: Richard Händl I
Inu, pane Händle, upřesňujeme si tady věci spíše pro sebe. Čtenáři History to jistě nepotřebují a jak tak hledím, tak ani čtenáři zde. Ale pro pořádek své zdroje ještě upřesním.
Ohledně data a místa narození jsem uvedl zdroje tři, a to:
Caspar, Poliographia, část I., str. 67
Hubrigk, Stamm Register, zvláštní část s daty narození
Sinapius, Olsnographie, část I., str. 142
O nárocích Korvínova syna na Poděbrady se zmiňuje pouze Otův slovník naučný (díl XVII.,str.396-397). Ano uvádí to, co máte zřejmě odtud, že se Hynek po boku bratra Jindřicha zúčastnil boje proti Matyášovi. Ten nedopadl dobře a ve Vídni měla vzniknout 6.2.1489 jakási listina, kterou Hynek za dluh 20 000 uherských zlatých zapsal Matyášovi Poděbrady s možností dožít na nich. Hynek později prohlásil, že takový dokument nikdy neviděl! Zřejmě tato záležitost, vzniklá válečnými tahanicemi nebyla vymahatelná, což dotvrzuje Hynkova závěť, kterou taktéž na stejném místě uvádí OSN bez vysvětlení.

Od: Richard Händl

Richard Händl — Wed, 07 Jan 2009 18:36:41 +0000

Pane Riesi,
s tou Hynkovou chudobou to možná nebylo až tak zlé, nicméně v posledních létech významně přišel o většinu majetku. Tyto věci jsem řešil asi před deseti léty a nemám chuť se do toho opět pouštět nicméně v mých poznámkách jsem objevil toto:
V roce 1488 se Hynek připojil ke knížatům slezským, kteří se vzepřeli proti Matyášově hrabivosti. Zato však musel těžce pykat. Byl nucen dědičně postoupit Matyášovi a jeho levobočkovi Hanušovi Konrádovi své otcovské dědictví – Poděbrady a Kostomlaty. Jen z milosti mu bylo ponecháno jejich doživotní užívání.
A dále: Se svojí milenkou Kateřinou Vojkovou ze Štítar a ze Strážnice měl Hynek několik dětí z nich jménem je znám syn Fridrich, kterému odkázal Kostomlaty. Jinak za hlavní dědice ustanovil svého bratra Jindřicha a jeho syny.
Podle tohoto, umřel na Poděbradech, které mu už nepatřili.

Od: Richard Händl

Richard Händl — Wed, 07 Jan 2009 18:29:17 +0000

pane Riesi,
mě na tomto tématu ten syfilis zaujal až na druhém místě (navíc to byla informace z odborných knih o historii lékařsktví). Pro mě podstatné a zajímavé bylo, a na co nikdo zatím neupozornil, že zemřel před Kolumbovým návratem z Ameriky.
Dále, nevím jestli Palacký věděl, nevěděl nebo tušil, že Hynek zemřel na syfilis. Vím ale, že i kdyby věděl, tak by to nikdy nenapsal. V té době to prostě společensky nešlo. Koneckonců, vždyť přece syfilida Bedřicha Smetany byla ještě před takovými 30 léty „státním tajemstvím“.

Od: Richard Händl

Richard Händl — Wed, 07 Jan 2009 18:22:55 +0000

Pane Riesi,
tedy říkáte chyba v datu narození? Většinou se v encyklopediích uvádí datum, které uvádím já. Netvrdím, že to co uvádíte není v některých pramenech a tedy má své opodstatnění, nicméně nevylučuje, že nemáte pravdu. Pokud totiž v těch dobách se udává datum lišící se o den, často je toho příčinou to, že den nezačínal půlnocí (jako dnes), ale soumrakem (či rozbřeskem, teď nevím a nechci to hledat). Setkal jsem se s tím několikrát, například si pamatuji, že u Tychona de Brahe je právě ten problém se dvěma datacemi /v tomto případě úmrtí.
Tedy, to jako chybu neberu, a že bych tím zaváděl čtenáře na scestí už vůbec ne

Od: Pavel P. Ries

Pavel P. Ries — Wed, 07 Jan 2009 15:17:12 +0000

TO: Richard Händl – II
A text pokračuje: „Právě jí odkopl milenec, předseda národního konventu…“
Nic proti uvádění slabostí velkých, to je vždy zlidšťuje. Musí to ale být vyvážené a ne záměrně vyzobávat jen ty dehonestující bulvární informace. V celém článku, který pokrývá 4 strany, se čtenář nic nedozví o Code Napoleon o jeho kladné úloze v rozbití absolutismu v Evropě atd. Francouzům se navíc tímto vzkazuje – nemáte být na co hrdí, v Invalidovně si hýčkáte ostatky pěkného prevíta psychopatického! No, History zřejmě dobře ví, ke komu se obrací, a jakým je to třeba dělat jazykem a grafikou, co vyzvednout a co neuvádět, tak jako to ví Blesk či Aha a podobné plátky. No, třeba to tam Vaše psaní nějak projasní. Přeji Vám v této věci úspěch. Já si Vás raději přečtu zde, ale pokud možno bez těch bulvárních příkras, které jste zvolil u Hynka a bez omylů. Čtenáři History Vám je jistě odpustí, pokud je vůbec zaznamenají. Nemáte ale pocit, že se zde vesměs obracíte k poněkud jiné čtenářské základně?