Reklama
 
Blog | Richard Händl

120 vybraných volů a 500 hřiven stříbra

Země Koruny české patří Svatováclavské koruně, a ta patří, jak je na jejím názvu vidět, knížeti Sv. Václavu. Tak to uzákonil Karel IV.. Svatý Václav ji poté už jenom propůjčoval panovníkům na korunovaci a podobné příležitosti. Stejné to bylo i s jejich vládou, ta jim byla prostřednictvím této koruny také pouze propůjčena. Kníže Sv. Václav se tak stal věčným panovníkem českých zemí. To platí od dob Otce vlasti, a nikdo to jeho rozhodnutí doposud nezrušil. Pravda, v dnešní ústavě to takto napsáno není. Pokud bychom dnes měli panovníky a ne prezidenty, bylo by tomu tak dodnes. Z hlediska církevního, to rozhodnutí ani dost dobře není možno zrušit. Copak se dá něco vzít hlavnímu národnímu světci?

Bylo to
drahé?

Národ si svého
věčného vládce ale moc nepředchází.
V nedávné televizní anketě Největší
Čech, skončil Svatý Václav na sedmnáctém
místě. Z našich hlav státu byl až na čtvrtém
místě (a to jsou před ním ještě dva prezidenti).

Proč tomu tak je? Vždyť je to hlavní český patron,
v dobách zlých se k němu lidé dříve
modlili, dnes demonstrují pod jeho sochou. Jedno vysvětlení
je, že ateistický národ si svých svatých
váží méně. V takovém Irsku by
Svatý Patrik rozhodně byl na čelném místě.

Reklama

Druhým důvodem jeho menší obliby asi bude známá,
ne úplně nejlepší pověst o věci, kterou každý
zná. Kníže Václav se totiž podvolil platit
saskému králi Jindřichovi Ptáčníkovi
roční poplatek
120
vybraných volů a 500 hřiven stříbra.
Tedy pro národněji založené lidi, – zaprodal zemi do
Němec!

10.
století

Proto ho jeho bratr
Boleslav I. Ukrutný nechal zavraždit (roku 935, někdy se
uvádí i rok 929). Tedy, – hlavně proto, že chtěl
vládnout sám!

Samozřejmě,
Boleslavovi se platit nechtělo, či spíše nechtěl být
poddán, a tak s Němci čtrnáct let válčil.
Nakonec ale byl donucen se podvolit, a platil ten samý
poplatek, co kníže Václav. Historické prameny
neříkají, jestli mu to bylo spočítáno
za těch čtrnáct let zpětně, ale pochybuji. V těchto
věcech se doby nemění. Po takové době peníze
nikdo nevymůže Ať už kvůli promlčení, nesolventnosti
dlužníka nebo jeho nedostižitelnosti.

Vtipálci často
říkají, že těch vybraných volů mohlo být
do Němec odváděno klidně více. Že v Čechách
jich bylo vždy nadbytek, zejména těch „korunovaných“
(ostatně tak jako jinde!). Ale konec legrace.

Jak vlastně byl ten
poplatek, říkejme mu správněji tribut, velký?
Kolik to vlastně bylo? Jak dalece to zatížilo knížecí
pokladnu? A jak dlouho se vlastně platil?

Odpověď pochopitelně
není jednoduchá, o tehdejších dobách se
toho obecně moc neví, natož to, jak vysoký byl
tehdejší státní, spíše tedy knížecí
rozpočet.

 

Stříbná matematika

Výpočet
nebude složitý, ale bude zatížen určitě značnou
nepřesností, protože nemáme srovnatelné zboží,
a už vůbec ne srovnatelné spotřební koše s cenami
z různých dob. Musíme se tedy spokojit jenom
s pokusem, který nám snad dá nějaký
obraz. Nebudeme srovnávat švestky se slívami, ale
použijeme tuto konstrukci:

Vybraný vůl je kolik krav? A to
je kolik slepic? A to je kolik ryzího stříbra? K tomu
přičteme 500 hřiven stříbra a budeme vědět, jaké
ekvivalentní množství stříbra se do Říše
tedy ročně vozilo.

Z doby knížete
Václava neznáme, pokud vím, žádnou cenu
zboží. Ze zprávy Ibrahima ibn Jakuba z roku 962
(nebo 966), tedy z doby vlády jeho bratra Boleslava I.
Ukrutného známe jedinou cenu, na které můžeme
stavět. Za jeden český denár bylo deset slepic. Jeden
denár byl přibližně 1 g skoro čistého stříbra.

Další ceny různého zboží jsou známé
až od 14. století. Nicméně musíme vycházet
aspoň z poměrů cen jednotlivých druhů zboží
mezi sebou (slepice – kráv( a doufat, že se ty moc, myslím tím
řádově, v čase neměnily.

Kráva
v pozdějších dobách měla velmi přibližnou
cenu 80 krát větší než slepice a vybraný(!)
vůl mohl být, dejme tomu, dvakrát dražší než
kráva. To by znamenalo, že v desátém
století by 120 volů stálo necelé 2 kg stříbra.
Tato cena stojí hodně na vodě, ale i kdyby byl vybraný
vůl pětkrát dražší než kráva, stále
by to bylo jenom 5 kg stříbra. Pravdou je, že český
denár měl v desátém století vysokou
kupní hodnotu, proti pozdějším dobám.

Další platba,
těch 500 hřiven stříbra, reprezentovala v přepočtu
105 kg stříbra. Tedy celý tribut odváděný
německému králi, a později římským
císařům byl ve stříbrném ekvivalentu do 110
kg , a ať tam máme rezervu tak do 120 kg stříbra.

České denáry
se postupně zhoršovaly (výrazně), jak na váze, tak
na ryzosti nicméně, protože ale tribut byl placen
v hřivnách (císař nebyl blbec a chtěl to ve stříbře na váhu), nemělo by se zásadně na jeho výši
nic moc měnit (pravda, záleží na kupní síle
stříbra, která se s postupem doby také
snižovala).

Čestný závazek

Tento tribut –
poplatek byl zrušen až při udělení královské
hodnosti Vratislavovi II. (I.) roku 1086.

Otázkou je,
zda to byla výhra!? Byl totiž nahrazen novým,
čestnějším závazkem totiž, že český
panovník vypraví 300 jezdců při císařské
římské korunovační jízdě. Nebyl to
tedy už poplatek, teď se to nazývalo čestnou povinností.
Čest není obvykle zadarmo! Co však bylo finančně
výhodnější se nedá dost dobře určit. Římská
jízda se konala jednou za čas (třeba po 15 letech). Často
si náklady na cestu získávalo samo vojsko,
loupením po cestě, což bylo z hlediska českého
panovníka samozřejmě velmi výhodné.

Prostě zde se srovnání nedobereme. Rozhodně politicky
byl výhodnější tento čestný závazek.

 

Jiná srovnáno v ranném středověku

Udělejme ještě další obdobná srovnání „Václavova“ tributu.

V Kyjevské
Rusi údělný kníže Jaroslav odváděl
svému otci knížeti Kyjevskému Vladimírovi
do 2000 hřiven stříbra za Novgorodsko, to bylo v době
okolo roku 1000 našeho letopočtu.

Ve sporech
Přemyslovců, knížat Bořivoje II. a Svatopluka o vrchní
vládu v zemi, kníže Bořivoj zaplatil 5 000
hřiven stříbra římskému králi
Jindřichovi V. za to, že jej bude podporovat. Pravda, ten nechal
knížete Svatopluka zatknout (spíše Svatopluk se
nechal zatknout sám) ale potom se spolu dohodli na obrovském
výkupném 10 000 hřiven stříbra. Tolik peněz
v zemi ani nebylo. Podle Kosmy se Svatopluk vrátil do
Prahy a vybral vše, co se dalo. Oloupil kostely, a co se kde
v Čechách třpytilo zlatem a stříbrem, včetně
ženských šperků. Stejně to však nestačilo, neboť získal
pouze 7 000 hřiven. Dal tedy do zástavy svého bratra
olomouckého knížete Otu. Tedy mladší údělný
kníže byl oceněn na 3 000 hřiven. To vše se odehrálo
v letech 1107-1108.

 

Současnost

Podívejme se
pro zajímavost do současnosti a zkusíme i nějaké
to srovnání. Cena stříbra se v posledních
letech dost měnila. V roce 2006 to bylo na světových trzích
(přepočítáno z uncí a dolarů) asi 11,-
Kč za 1 gram, dnes to jsou jenom asi 4 Kč za gram. Nicméně
se očekává, že v nejbližší době půjde
stříbro zase nahoru.

Udává
se , že pád IPB bude stát 120 miliard korun, to je
přepočítáno na náš stříbrný
ekvivalent zhruba 52 miliónů hřiven stříbra (v cenách z roku 2006).

Platba státu
za krádež televize Nova, – 10 miliard korun představuje ve
stejném ekvivalentu 4.3 miliónů hřiven stříbra.

Samozřejmě,
srovnáváme nesrovnatelné zejména proto,
že je dnes jiná kupní síla stříbra než
v desátém století. Když to přepočítáme
na naše oblíbené slepice. Tak ta kupní síla
stříbra je dnes, velice zhruba, devadesátkrát
nižší.

Přesto ty jmenované
ztráty (zdaleka ne všechny!) jsou o více řádů
vyšší, než Václavův tribut. Prostě jsme bohatší,
-bezesporu, a můžeme tak platit více na to, na co bychom
platit nechtěli nebo nemuseli! Není to však o dost více?

Je tedy zřejmé,
že tribut placený do Říše od dob Sv. Václava
nebyl sice symbolický, ale rozhodně neochuzoval a nezatěžoval
významným způsobem knížecí pokladnu.
Byl to prostě tribut, který hlavně znamenal uznání
nadřízenosti římského krále (nebo
císaře) nad českým knížetem, ale zároveň
a naopak, uznání suverenity českého knížete
a země v očích našeho tehdejšího světa.
Myslím tedy, že uznání poplatku bylo od knížete
Václava státnicky prozíravé. Proč? Tehdy
se totiž rozhodovalo, zda jako stát (a tím pádem
národ) přežijeme. No, a jsme tu dodnes!

Praha 20.4. 2008
Richard Händl

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama