Vyhořelé palivo v případě stavby nových bloků nebude nový problém. Vyhořelé palivo problémem už dávno je! Tedy, debata by měla být, – o kolik se daný problém, v případě dalšího rozšíření Temelína (popřípadě Dukovan) zvětší, a zdali je to únosné. Z hlediska peněz, bezpečnosti a podobně.
Zjednodušeně:
Mám-li tři kila nebezpečných jedů (a ty už mám), je to skoro stejné, jako když jich mám šest. Buď je dám do větší nádoby nebo do dvou, a potom je šoupnu do sklepa. Rozhodně je nebudu zakopávat na zahradě. Ano, dvě nádoby budou méně bezpečné než jedna, samozřejmě. Jedna z těch dvou se s větší pravděpodobností může rozbít než jedna z jedné. Ale pokud budou dostatečně odolné, budu je chodit často kontrolovat, popřípadě je přesypu nebo přebalím, tak je tam v tom sklepě mohu mít do té doby, než se dům rozpadne. Předtím je ale mohu samozřejmě přestěhovat (spíše moji potomci) do jiného sklepa.
A teď pro představu, kolik těch nádob (kontejnerů na vyhořelé palivo) budeme potřebovat. Za čísla sice neručím, ale že bych se pletl významně, to asi ne. Udává se, že za třicet let provozu Dukovan je 1500 tun vyhořelého paliva (v tom je prý i nějaký odpad z elektrárny v Jaslovských Bohunicích) Za třicet let provozu Temelína bude jaderného odpadu 1400 tun. Velmi zhruba si každý může spočítat, kolik by toho bylo při zdvojnásobení kapacity Temelína, popřípadě Dukovan. Odpadu by mělo být při stejném výkonu nových bloků o něco méně, protože uvažované nové reaktory (III.+ generace) umí o něco lépe využít jaderné palivo, než reaktory současné (II. generace). Ať tak, či onak. Dostáváme se na čísla 6000, a když budeme velkorysí, tak 8000 tun. Jak velkou plochu zabere mezisklad vyhořelého paliva, kde jsou uloženy tyto kontejnery, jsem nezjistil. Pro představu ale uvádím, že do jednoho kontejneru by se mělo vejít 10 tun. Tento kontejner je velký kovový válec (výška 4 m, průměr 2,6 m) se šířkou stěny (37 cm). V případě osmi tisíc tun jich tedy bude potřeba osmi stovek No, to se vejde na větší zahradu.
SZ má problém, či spíše dilema. Na otázku, co považuje z ekologického hlediska za největší hrozbu lidstva, odpověděl její předseda Martin Bursík již před minulými volbami, že na prvním místě to jsou emise skleníkových plynů zamořující atmosféru. To je jedna stránka věci. Ta druhá, negace jaderné energie, je s ní v rozporu, protože jediný opravdu významný bezemisní zdroj energie je jaderná energetika. Rozhodně v horizontu x desetiletí. Je to trochu schizofrenie a myslím si, že v duchu by se mnozí z nich rádi zbavili tohoto břemene. Bojí se ale, že by jim to bylo vyčítáno, jako zrada principů, ideálů a vlastních usnesení. Tím pádem by přišli o další podporu, a ve volbách by se jim to vymstilo. No, mohlo by to být ale také jinak. Voliči by viděli racionální přístup k věci. Viděli by, že Zelení nejsou jenom dogmatici. A navíc, v Česku je jádro sexy (má podporu 64 % obyvatelstva).
Zelení tvrdí zhruba toto:: Stačí zavést úspory (v průmyslu, ve výstavbě zateplených obydlí a podobně), využít všech alternativních zdrojů, nějakou tu ropu dovézt, elektřina se může vyrábět z dovezeného plynu a, – uhlí a jádro nebudeme potřebovat.
Bude nám nadále při předpokládané energetické spotřebě v budoucnosti stačit současný, respektive jimi navrhovaný energetický park? Reálně uvažující člověk odhadne, že nebude a hlavně, tvrdí to velká většina expertů, včetně komise vedené předsedou Akademie věd ČR Václavem Pačesem. Úspory energií + energie z obnovitelných zdrojů nám nezajistí dostatek energie na příštích, dejme tomu padesát let. Pro výrobu elektřiny (v případě uhlí i tepla) budeme potřebovat uhlí nebo jádro, či obojí. Nikdo soudný nebude v této době podporovat výrobu elektřiny z ropy či plynu. Jaderná energie se jeví zcela jednoznačně jako ta, která má růstový potenciál (na rozdíl od uhlí), především kvůli tomu, že se jedná o prakticky bezemisní zdroj energie. Je také nutno brát v úvahu výrazné zvýšení potřeby elektrické energie v budoucnosti na úkor jiných energetických zdrojů. Ze všech stran se na nás valí informace, že snad každá větší světová automobilka začne v blízké době ve velkém vyrábět elektromobily, případně hybridní vozy s dobíjením akumulátorů. Bude tedy snížena závislost na ropě, – skvělé. Bude ale větší potřeba elektřiny, a to bez pochyb.
Ještě se vrátím k jadernému odpadu, – vyhořelému palivu: Podle mého názoru, jaderný odpad se ukládat do trvalých hlubinných úložišť nebude. Ze dvou důvodů. Nikdo si nevezme na triko rozhodnutí, za toto definitivní a nezvratné řešení, při vědomí toho, že současné ukládání do meziskladů je dlouhodobě víceméně bezproblémové. A potom, – je dost vysoká pravděpodobnost, že se z nynějšího odpadu stane budoucí surovina do moderních, množivých reaktorů IV. generace, či se najde nový způsob jeho přepracování tak, aby nebyl nebezpečný. Vzhledem k výše zmíněnému množství vyhořelého paliva a možnostem jeho prozatímního ukládání, bude času opravdu dost.
Ředitel Ústavu jaderného výzkumu v Řeži František Pazdera řekl:
„Jakmile přejdeme na bloky IV. generace s množivým reaktorem a nezvýšenou účinností 34 procent – předpokládá se však až padesátiprocentní, přestaneme spotřebovávat primární zdroje energie (to je nově vytěžený tzv. čerstvý uran) a štěpitelný materiál se stovky let bude vyrábět z 238U, tedy druhotné suroviny skladované dnes v obohacovacích závodech a obsažené ve vyhořelém palivu ze stávajících jaderných elektráren, Tyto reaktory (IV. generace) by se měly začít stavět kolem roku 2040."
Bez ropy bychom se nakonec uměli obejít, bez plynu také, uhlí koneckonců také mít nemusíme. Musíme ale mít elektrický proud. Bez něj přece nejde televize.